4 Ten, kdo koná skutky, nedostává odplatu z milosti, ale z povinnosti.
5 Kdo ale místo skutků věří v Toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se za spravedlnost počítá jeho víra.
6 Vždyť i David blahoslaví člověka, kterému Bůh přičítá spravedlnost bez skutků:
7 „Blaze těm, jimž byly odpuštěny viny a jejichž hříchy byly přikryty.
8 Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá jeho hřích!“
9 Platí toto blahoslavení jen pro obřezané, nebo i pro neobřezané? Říkáme, že Abrahamovi byla jeho víra „počítána za spravedlnost“.
10 Nuže, kdy mu byla počítána? Poté, co byl obřezán, anebo předtím? Nebylo to po obřízce, ale před ní!