26 Oni byli velice ohromeni a říkali si mezi sebou: “A kdo může být zachráněn?”
27 Ježíš na ně pohleděl a řekl: “U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Neboť u Boha je možné všechno.”
28 Petr mu začal říkat: “Hle, my jsme opustili všechno a následujeme tě.”
29 Ježíš říkal: “Amen, pravím vám, není nikdo, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu,
30 aby nyní v tomto období nedostal stokrát více domů, bratrů a sester, matek a dětí a polí s pronásledováními a v přicházejícím věku život věčný.
31 Mnozí první budou poslední a poslední první.”
32 Byli na cestě, vystupovali do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; a děsili se a ti, kteří je doprovázeli, se báli. Opět si k sobě vzal Dvanáct a začal jim říkat, co se mu má přihodit: