26 Vždyť král o těch věcech ví, a proto také k němu mluvím otevřeně. Nevěřím, že mu něco z toho uniklo. Vždyť se to nedálo někde v ústraní.
27 Věříš, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.”
28 Agrippa na to řekl Pavlovi: “Málem bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.”
29 A Pavel řekl: “Přál bych si od Boha, aby ses nejen ty, ale všichni ti, kdo mě dnes slyší, stali dříve nebo později tím, čím jsem já -- kromě těchto pout.”
30 Král vstal a s ním místodržitel, Bereniké i ti, kteří s nimi seděli.
31 A když se vzdálili, hovořili mezi sebou: “Tento člověk nedělá nic, zač by zasluhoval smrt nebo vězení.”
32 Agrippa říkal Festovi: “Tento člověk mohl být propuštěn, kdyby se nebyl odvolal k císaři.”