6 kterého na nás vylil hojně skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce,
7 abychom se ospravedlněni jeho milostí stali dědici v naději života věčného.
8 Věrohodné je to slovo, a chci, abys na ty věci kladl důraz, totiž aby se ti, kdo uvěřili Bohu, soustředili na to, jak mají vynikat v dobrých skutcích; je to krásné a lidem užitečné.
9 Hloupým sporům, rodokmenům, svárům a hádkám o Zákon se vyhýbej! Jsou neužitečné a nikam nevedou.
10 Sektáře po jednom a druhém napomenutí odmítni.
11 Víš, že takový člověk je převrácený, hřeší, a sám sebe odsuzuje.
12 Jakmile k tobě pošlu Artema nebo Tychika, pospěš si a přijď ke mně do Nikopole, neboť jsem se rozhodl strávit tam zimu.