5 Kdo ale zachovává jeho slovo, v tom se láska k Bohu opravdu naplnila. Podle toho se pozná, zda jsme v něm.
6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít, jako žil on.
7 Nepíšu vám, milovaní, žádné nové přikázání, ale to staré, které jste měli od počátku – je to ono staré přikázání, to slovo, které jste slýchali od počátku.
8 To, co vám píšu, je však zároveň nové přikázání, neboť se naplňuje v něm i ve vás. Tma pomíjí a pravé světlo už svítí.
9 Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí bratra, je až dosud ve tmě.
10 Kdo miluje bratra, zůstává ve světle a nikomu není kamenem úrazu.
11 Kdo ale bratra nenávidí, zůstává ve tmě. Chodí tmou a neví, kam jde, neboť mu oči zaslepila tma.