2 Proto, dokud jsme v tomto stanu, sténáme touhou ocitnout se už v našem nebeském příbytku –
3 až jej totiž oblečeme, nezůstaneme nazí.
4 Dokud jsme v tomto stanu, sténáme tíhou, protože nechceme být svlečení, ale oblečení, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.
5 Vždyť právě proto nás Bůh stvořil a dal nám Ducha jako záruku!
6 Proto stále chováme smělou důvěru, i když víme, že dokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána.
7 Žijeme totiž vírou, a ne viděním.
8 S touto smělou důvěrou rádi své tělo opustíme, abychom byli doma u Pána.