25 Odhoďme tedy lež a každý „říkejme jeden druhému pravdu“ – jsme přece údy téhož těla!
26 „Hněváte-li se, nehřešte;“ zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne.
27 Nedávejte místo ďáblu.
28 Zloděj ať přestane krást a začne pracovat. Ať se slušně živí vlastníma rukama, aby se měl oč podělit s tím, kdo má nouzi.
29 Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší.
30 Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.
31 Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští.