6 Teď však, když jsme zemřeli tomu, co nás drželo, jsme Zákona zproštěni, abychom sloužili Bohu novou cestou Ducha namísto staré cesty litery.
7 Co na to řekneme? Že Zákon je hřích? V žádném případě! Avšak nebýt Zákona, nebyl bych hřích poznal. Například o dychtivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nedychti!“
8 Hřích se chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, a vzbudil ve mně všemožnou dychtivost. Bez Zákona je ovšem hřích mrtvý.
9 Sám jsem kdysi žil bez Zákona, ale jakmile přišlo přikázání, hřích ožil
10 a já jsem zemřel. Přikázání, které mělo být k životu, je mi tedy nakonec ke smrti.
11 Hřích se totiž chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, oklamal mě a jeho pomocí mě zabil.
12 Zákon je ovšem svatý, přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.