7 Co na to řekneme? Že Zákon je hřích? V žádném případě! Avšak nebýt Zákona, nebyl bych hřích poznal. Například o dychtivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nedychti!“
8 Hřích se chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, a vzbudil ve mně všemožnou dychtivost. Bez Zákona je ovšem hřích mrtvý.
9 Sám jsem kdysi žil bez Zákona, ale jakmile přišlo přikázání, hřích ožil
10 a já jsem zemřel. Přikázání, které mělo být k životu, je mi tedy nakonec ke smrti.
11 Hřích se totiž chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, oklamal mě a jeho pomocí mě zabil.
12 Zákon je ovšem svatý, přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.
13 Přineslo mi tedy to dobré smrt? V žádném případě! Hřích se však projevil jako hřích: tím, co bylo dobré, mi způsobil smrt. Díky přikázání se tedy ukázalo, jak je hřích nevýslovně hrozný.