10 Amaciáš tedy žoldnéře z Efraima oddělil a poslal je domů. Ti se tehdy na Judské velmi rozhněvali a vraceli se domů plní vzteku.
11 Amaciáš sebral odvahu a odvedl vlastní vojsko do Solného údolí, kde pobil 10 000 obyvatel Seíru.
12 Dalších 10 000 zajali judští vojáci živých a odvedli je na vrchol skály, odkud je svrhli dolů a všechny roztříštili.
13 Žoldnéři, které Amaciáš nepustil se svým vojskem do války, mezitím napadali judská města od Samaří až po Bet-choron. Pobili v nich na 3 000 obyvatel a pobrali spoustu kořisti.
14 Když se Amaciáš vrátil z vítězství nad Edomci, přinesl si s sebou seírské bůžky. Přijal je za své bohy, klaněl se jim a pálil jim kadidlo.
15 Hospodin tehdy proti Amaciášovi vzplanul hněvem. Poslal k němu proroka, který mu řekl: „Proč uctíváš bohy, kteří nedokázali svůj národ vysvobodit z tvých rukou?“
16 Král mu na to odpověděl: „Že bychom tě jmenovali královským rádcem? Jestli je ti život milý, přestaň!“ Prorok tedy přestal mluvit, jen ještě dodal: „Vím, že Bůh už si s tebou poradil a zahladí tě, protože si vedeš svou a na moji radu nedbáš.“