7 Proto budete vyhnáni mezi prvními, bude konec vašim hostinám i válení!
8 Panovník Hospodin přísahá sám při sobě – Hospodin, Bůh zástupů, prohlašuje: Z Jákobovy pýchy se mi dělá špatně, jeho paláce jsou mi odporné. Proto to město vydám v plen i se vším, co je v něm!
9 Zbude-li v jediném domě jen deset lidí, zemřou i ti.
10 Přijde-li příbuzný, aby vynesl a spálil jejich ostatky, a najde někoho, kdo se tam v koutku skryl, zeptá se: „Je s tebou ještě někdo?“ „Nikdo,“ hlesne on. A tehdy řekne: „Tiše! Ať ani nezmíníme Hospodinovo jméno!“
11 Hle, Hospodin dává rozkazy – rozbije veliký dům na kusy a malý domek na třísky!
12 Dokážou koně běžet po skále? Dá se snad s voly orat moře? Vy jste však dokázali obrátit právo v jed a ovoce spravedlnosti v pelyněk –
13 vy, kdo jásáte radostí nad Lo-debarem nicotným a říkáte: „Nedobyli jsme svými silami ten mocný Karnajim?“