2 Když sežraly veškerou zeleň na zemi, řekl jsem: „Hospodine, Pane můj, prosím odpusť! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“
3 A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se to,“ řekl Hospodin.
4 Panovník Hospodin mi ukázal toto: Hle – Panovník Hospodin volal, že povede soud ohněm! Když strávil širý oceán a měl pohltit i zem,
5 řekl jsem: „Panovníku Hospodine, prosím přestaň! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“
6 A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se ani toto,“ řekl Panovník Hospodin.
7 Potom mi ukázal toto: Pán stál na hradbě s olovnicí, s olovnicí v ruce.
8 „Co vidíš, Amosi?“ zeptal se mě Hospodin. „Olovnici,“ odpověděl jsem. Tehdy mi Pán řekl: „Hle, spouštím olovnici doprostřed svého lidu, Izraele. Víckrát už je neušetřím.