5 Když bylo egyptskému králi oznámeno, že lid uprchl, srdce faraona i jeho dvořanů se obrátilo proti lidu. „Co jsme to udělali? Proč jsme Izrael propustili z otroctví?“ zvolali.
6 Farao dal zapřáhnout do svého vozu a vzal s sebou svůj lid:
7 vzal šest set vybraných vozů a všechny ostatní vozy Egypta a na každém tři jezdce.
8 Hospodin posílil odhodlání egyptského krále faraona, aby pronásledoval Izraelity, kteří se opovážili odejít.
9 Egypťané je pronásledovali – všechny faraonovy vozy, jeho jezdci i celé jeho vojsko – a dostihli je, když tábořili u moře u Pi-chirotu před Baal-cefonem.
10 Když se farao přiblížil, synové Izraele pozvedli oči a hle, táhli na ně Egypťané! Izraelité samým strachem úpěli k Hospodinu.
11 Tehdy začali Mojžíšovi vyčítat: „Nebylo snad v Egyptě dost hrobů? Proč jsi nás odtud vyvedl? Abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal? Proč jsi nás vyváděl z Egypta?