28 Modlete se k Hospodinu. Božích hromů a krupobití už bylo dost! Propustím vás, už se tu nemusíte zdržovat.“
29 Mojžíš mu odpověděl: „Jakmile vyjdu z města a vzepnu ruce k Hospodinu, hromy přestanou a krupobití skončí. To abys poznal, že země je Hospodinova.
30 Vím ale, že ty ani tví dvořané dosud nemáte bázeň před Hospodinem, naším Bohem.“
31 (Len a ječmen byl potlučen, neboť ječmen už měl klasy a len pučel.
32 Pšenice a špalda ale potlučeny nebyly, protože raší později.)
33 Mojžíš tedy odešel od faraona ven z města a vzepjal ruce k Hospodinu. Hromy i krupobití rázem skončily a na zem se přestal valit déšť.
34 A když farao uviděl, že déšť, krupobití i hromy přestaly, pokračoval zarytě ve svém hříchu, stejně jako jeho dvořané.