2 Tehdy vyšlehl od Hospodina oheň a pohltil je, a tak zemřeli před Hospodinem.
3 Mojžíš řekl Áronovi: „To měl Hospodin na mysli, když řekl: Na těch, kdo ke mně přistupují, projevím svou svatost; před tváří všeho lidu projevím svou slávu.“ A Áron mlčel.
4 Mojžíš tedy zavolal Mišaele a Elsafana, syny Uziele, Áronova strýce, a řekl jim: „Přistupte a vyneste své bratrance od svatyně ven za tábor!“
5 Přistoupili tedy a odnesli je v jejich suknicích ven za tábor, jak jim Mojžíš řekl.
6 Mojžíš řekl Áronovi a jeho zbylým synům Eleazarovi a Itamarovi: „Nerozpouštějte si vlasy na znamení smutku a netrhejte svá roucha, abyste nezemřeli a aby se Bůh nerozhněval na celou obec! Vaši bratři, celý dům Izraele, budou oplakávat ty, jež Hospodin sežehl.
7 Vy však neodcházejte od vchodu do Stanu setkávání, abyste nezemřeli, neboť je na vás olej Hospodinova pomazání.“ Zachovali se tedy podle Mojžíšova slova.
8 Hospodin promluvil k Áronovi: