3 Hospodin Jákobovi hrdost navrací, hrdost, jež Izraeli náleží, ačkoli jej plenitelé plenili a jeho ratolesti zlámali.
4 Rudé jsou štíty jeho hrdinů, bojovníci v šatu z šarlatu. Vozy se blýskají ocelí v den, kdy jsou k boji hotoví, kdy se les kopí zavlní.
5 Vozy se zběsile ženou v ulicích, řítí se přes náměstí, podobají se pochodním, jako blesky se míhají.
6 Ninive svolává své chrabré vojáky, ti se však cestou potácí, a když přispěchají na hradby, kolem nich už je obléhací štít.
7 Říční stavidla se protrhla! Palác se rozpadá!
8 Je rozhodnuto! Město obnaženo, do vyhnanství je odvlečou. Jeho otrokyně jak holubice pláčou, bijí se do prsou.
9 Ninive bývalo svěžím jezerem, teď ale všichni utíkají pryč. „Stůjte přece! Zastavte se!“ A nikdo se neotočí.