4 Vtom z Betléma přišel Boáz. „Hospodin s vámi!“ pozdravil žence. „Hospodin ti žehnej!“ odpověděli mu.
5 „Čí je ta dívka?“ zeptal se Boáz svého služebníka, který měl na starosti žence.
6 Služebník mu řekl: „To je ta mladá Moábka, která přišla s Noemi z moábského kraje.
7 Ptala se: ‚Mohla bych jít za ženci a paběrkovat mezi snopy?‘ Co přišla, je na nohou, od rána až doteď, jen na chvilku si odpočala.“
8 Boáz tedy Rút oslovil: „Poslyš, dcero, nechoď paběrkovat na jiné pole. Neodcházej odsud, ale drž se u mých děveček.
9 Sleduj, kde budou na poli sklízet, a choď za nimi. Služebníkům přikážu, ať se tě ani nedotknou. Když budeš mít žízeň, jdi k nádobám a napij se vody, kterou služebníci načerpali.“
10 Rút padla na tvář a poklonila se až k zemi se slovy: „Čemu vděčím za tu laskavost, že se ke mně znáš? Vždyť jsem cizinka.“