10 Prosímť pak tebe za syna svého, kteréhož jsem zplodil v vězení svém, Onezima,
11 Kterýž byl někdy tobě neužitečný, ale nyní tobě i mně velmi užitečný, jehožť jsem odeslal.
12 Protož ty jej, (totiž srdce mé,) přijmi.
13 Kteréhožto já chtěl jsem byl při sobě zanechati, aby mi posluhoval místo tebe v vězení, kteréž trpím pro evangelium;
14 Ale bez vědomí tvého nechtěl jsem nic učiniti, aby dobrý skutek tvůj nebyl jako bezděky, ale z dobré vůle.
15 Ano snad proto byl odšel na chvíli, abys jej potom věčného měl,
16 Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím víc tobě, i podle těla, i v Pánu.