14 Ale bez vědomí tvého nechtěl jsem nic učiniti, aby dobrý skutek tvůj nebyl jako bezděky, ale z dobré vůle.
15 Ano snad proto byl odšel na chvíli, abys jej potom věčného měl,
16 Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím víc tobě, i podle těla, i v Pánu.
17 Protož máš-li mne za tovaryše, přijmiž jej, jako mne.
18 Jestližeť pak v čem ublížil, anebo jest-liť co dlužen, to mně přičti.
19 Já Pavel psal jsem svou rukou, jáť zaplatím; ať nedím tobě, že ty i sám sebe jsi mi dlužen.
20 Tak, bratře, ať já uživu tebe v Pánu; očerstviž srdce mé v Pánu.