14 Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.
15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.
16 Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.
17 A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
18 Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám.
19 Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci.
20 A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.