14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.