6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.