2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.