11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.