6 I jazyk je oheň, svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje celé tělo, zapaluje běh našeho života a sám je zapalován Gehennou.
7 Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským,
8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu.
9 Jím dobrořečíme Pánu a Otci, a jím také zlořečíme lidem, učiněným podle Boží podoby.
10 Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být!
11 Cožpak chrlí pramen z téhož otvoru vodu sladkou i hořkou?
12 Moji bratři, může fíkovník nést olivy nebo réva fíky? [Tak] ani slaný pramen nevydá sladkou vodu.