4 Titovi, vlastnímu synu podle společné víry: Milost, [milosrdenství] a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Zachránce.
5 Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal:
6 jeli kdo bez úhony, muž jedné ženy, jenž má věřící děti, jemuž se nedá vytknout prostopášnost nebo nepoddajnost.
7 Neboť biskup musí být bez úhony jako Boží správce; ne samolibý, ne popudlivý, ne pijan, ne rváč, ne zištný,
8 ale pohostinný, milující dobro, rozvážný, spravedlivý, zbožný, ukázněný,
9 musí se pevně držet spolehlivého slova, jak bylo vyučováno, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.
10 Neboť je mnoho nepoddajných, prázdných mluvků a svůdců, obzvláště těch ze Židů.