1 V dvacátém třetím roce vlády judského krále Jóaše, syna Achazjášova, se stal králem nad Izraelem v Samaří Jóachaz, syn Jehúův; kraloval sedmnáct let.
2 Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a následoval hříchy Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, a neodvrátil se od nich.
3 Tehdy vzplál Hospodinův hněv proti Izraeli a vydal je po všechny ty dny do ruky aramejského krále Chazaela a do ruky Benhadada, syna Chazaelova.
4 Jóachaz se snažil udobřit Hospodinovu tvář a Hospodin ho vyslyšel, protože viděl útlak Izraele, jak je aramejský král utlačoval.
5 Hospodin dal Izraeli zachránce, takže vyšli zpod moci Aramejců; a synové Izraele bydleli jako dříve ve svých stanech.
6 Neodvrátili se ovšem od hříchů domu Jarobeáma, který svedl Izrael k hříchu, ale následovali je. Také posvátný kůl zůstal stát v Samaří.
7 Neponechal Jóachazovi vojenský lid, pouze padesát jezdců, deset vozů a deset tisíc pěšáků, neboť aramejský král je zničil a učinil je jako prach k zadupání.