23 Skrze své posly jsi tupil Panovníka. Řekl sis: S množstvím svých vozů jsem vytáhl na výšiny hor, do nejvzdálenějších částí Libanonu; pokácel jsem jeho vysoké cedry, jeho nejlepší cypřiše; vstoupil jsem do jeho nejzazší výše, do jeho úrodné lesní zahrady.
24 Vykopal jsem studny a pil jsem cizí vodu, chodidly svých nohou jsem vysušil všechny egyptské řeky.
25 Cožpak jsi neslyšel, že jsem to již dávno připravil, ode dnů dávnověku jsem to vytvořil? Nyní to naplňuji: Nastalo pustošení, opevněná města se hroutí v hromady kamení.
26 Jejich obyvatelé byli bezmocní, vyděšeni a zahanbeni, byli jako polní zeleň a zelené býlí, jako tráva na střechách a pole sežehnuté východním větrem.
27 Tvé bydlení, tvé vycházení i vcházení znám, také tvé běsnění proti mně.
28 Protože tvé běsnění proti mně a tvá sebejistota vystoupila do mých uší, vložím ti kruh do nosu a uzdu do tvých pysků a odvedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel.
29 A toto ti bude znamením: Tento rok se bude jíst to, co vyroste samo, v druhém roce to, co ještě z toho vyroste, a ve třetím roce zasévejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte jejich ovoce.