22 Nad lidem, který zůstal v judské zemi, který babylonský král Nebúkadnesar ponechal, ustanovil Gedaljáše, syna Achíkama, syna Šáfanova.
23 Když všichni velitelé vojsk i jejich muži uslyšeli, že babylonský král ustanovil za správce Gedaljáše, přišli ke Gedaljášovi do Mispy, totiž Jišmael, syn Netanjášův, Jóchanan, syn Karéachův, Serajáš, syn Tanchumeta Netófského, Jaazanjáš, syn Maakaťanův, oni i jejich muži.
24 Gedaljáš jim a jejich mužům přísahal a řekl jim: Nebojte se chaldejských otroků. Pobývejte v zemi, služte babylonskému králi a povede se vám dobře.
25 V sedmém měsíci se stalo, že přišel Jišmael, syn Netanjáše, syna Elíšamova z královského potomstva, a s ním deset mužů, a Gedaljáše i Judejce a Chaldejce, kteří byli s ním v Mispě, ubili k smrti.
26 Nato všechen lid od nejmenšího do největšího i velitelé vojsk povstali a odešli do Egypta, protože se báli Chaldejců.
27 V třicátém sedmém roce vyhnanství judského krále Jójakína, ve dvanáctém měsíci, dvacátého sedmého dne toho měsíce se stalo, že babylonský král Evílmerodak v roce, kdy se stal králem, omilostnil judského krále Jójakína a propustil ho z věznice.
28 Mluvil s ním laskavě a jeho trůn ustanovil nad trůny králů, kteří s ním byli v Babyloně.