7 Vzbuzuje strach, je obávaný; od něj samého pochází jeho právo a vznešenost.
8 Jeho koně jsou rychlejší než leopardi a hbitější nežli vlci k večeru. Jeho koně poskakují, jeho jezdci se přiženou zdaleka, přiletí jako orel nedočkavý se nažrat.
9 Všichni se ženou za násilím, odhodlaně postupují kupředu, sbírají zajatce jako písek.
10 Králům se posmívají, mocnáři jsou jim k smíchu, všem pevnostem se vysmívají, navrší náspy a dobudou je.
11 Potom přejdou jako vítr a pominou. Ten, jenž má svou sílu za boha, však ponese vinu.
12 Ty jsi přece odedávna, Hospodine, můj Bože, můj Svatý, ty neumíráš. Hospodine, ustanovil jsi ho k soudu, Skálo, určil jsi ho ke kárání.
13 Tvoje oči jsou příliš čisté, než aby se dívaly na zlo, nemohou hledět na trápení. Proč tedy hledíš na podvodníky a mlčíš, zatímco ničema pohlcuje spravedlivějšího, nežli je on?