5 Před ním jde mor, v jeho stopách táhne nákaza.
6 Zůstane stát a zatřese zemí, pohlédne a národy se chvějí; odvěká pohoří se tříští, dávná návrší klesají, jde dávnou cestou.
7 Vidím, že stany Kúšanců jsou vystaveny zkáze, stanové plachty v midjánské zemi se třesou.
8 Cožpak proti řekám, Hospodine, zdali proti řekám plane tvůj hněv, zdali proti moři tvé rozhořčení, že jedeš na svých koních, na svých vítězných vozech?
9 Holý a připravený je tvůj luk. Vysíláš své šípy. Sela. Řekami rozděluješ zemi.
10 Hory tě zahlédnou a svíjejí se, příval vody se valí, hlubina vydala svůj hlas, vysoko zvedá své ruce.
11 Slunce i měsíc vejdou do svého obydlí, odejdou v jasu tvých šípů, v záři tvého blýskavého kopí.