8 Cožpak proti řekám, Hospodine, zdali proti řekám plane tvůj hněv, zdali proti moři tvé rozhořčení, že jedeš na svých koních, na svých vítězných vozech?
9 Holý a připravený je tvůj luk. Vysíláš své šípy. Sela. Řekami rozděluješ zemi.
10 Hory tě zahlédnou a svíjejí se, příval vody se valí, hlubina vydala svůj hlas, vysoko zvedá své ruce.
11 Slunce i měsíc vejdou do svého obydlí, odejdou v jasu tvých šípů, v záři tvého blýskavého kopí.
12 S rozhořčením projdeš zemi, v hněvu pošlapeš národy.
13 Vyjdeš k záchraně svého lidu, k záchraně svého pomazaného; srazíš hlavu z ničemova domu, obnažíš ho od paty až k šíji. Sela.
14 Jeho vlastními šípy probodneš hlavu jeho knížat, kteří se ženou jako bouře, aby nás rozptýlili, jásají, jako by chtěli pohltit chudého v skrýši.