12 Promluvil ke mně: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdys přiložil své srdce, abys pochopil i aby ses pokořoval před svým Bohem, jsou tvá slova vyslyšena a kvůli tvým slovům jsem přišel také já.
13 Ale velitel perského království se stavěl proti mně dvacet jedna dní, až hle, Michael, jeden z předních velitelů, mi přišel na pomoc, když jsem tam zůstal u perských králů.
14 A přišel jsem, abych ti dal pochopit, co potká tvůj lid koncem oněch dnů. Neboť pro ty dny je další vidění.
15 Jakmile ke mně promluvil tato slova, sklonil jsem tvář k zemi a oněměl jsem.
16 A hle, kdosi podobný synům lidským se dotkl mých rtů. Otevřel jsem tedy ústa, abych promluvil a řekl tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, kvůli tomu vidění na mě přišly křeče a nedokázal jsem se vzchopit.
17 Jak by tedy mohl takovýhle otrok mého pána hovořit s takovýmto mým pánem? Vždyť ve mně už vůbec nepozůstává síla ani dech nezůstal ve mně.
18 Ale znovu se mne dotkl kdosi vzhledem jako člověk a posílil mne.