2 V oné době jsem já, Daniel, truchlil již tři týdny dnů.
3 Nejedl jsem chutný pokrm, maso ani víno se mi nepřiblížilo k ústům. Také jsem se ničím nemazal, dokud se nenaplnily ty tři týdny dnů.
4 Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce, když jsem byl na břehu té velké řeky, totiž Tigridu,
5 pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakéhosi muže, oděného lněným oděvem, boky přepásané zlatem z Úfázu,
6 tělo měl jako drahokam, ve tváři oslnivý jas, oči jak ohnivé pochodně, jeho paže a chodidla se leskly jako leštěný bronz a hřmot jeho slov byl hřmotem davu.
7 Na to vidění jsem ale hleděl jen já sám, Daniel, kdežto muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli, nýbrž padlo na ně veliké zděšení a utekli se schovat,
8 zatímco já zůstal sám. Jakmile jsem spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla, má důstojnost rázem přišla vniveč a nedokázal jsem se vzchopit.