8 Nato řekl Haman králi Achašvérošovi: Je tu jeden národ, roztroušený a oddělený mezi národy ve všech provinciích tvého království. Jejich nařízení jsou odlišná od jakéhokoliv národa, královská nařízení neplní a pro krále není vhodné, aby jim dopřával odpočinutí.
9 Pokud by se králi líbilo, nechť je zapsáno, aby je vyhubili. Odvážím deset tisíc talentů stříbra do rukou těm, kteří konají službu, aby je vnesli do královských pokladů.
10 Tu sňal král ze své ruky prsten a podal jej Agagovci Hamanovi, synu Hamedatovu, utiskovateli Judejců.
11 Král řekl Hamanovi: Je ti dáno to stříbro i ten národ, abys s ním naložil, jak je ti libo.
12 Třináctého dne v prvním měsíci byli svoláni královští písaři a bylo sepsáno vše, co Haman přikázal královským satrapům a místodržitelům v každé provincii a knížatům každého národa, každé provincii jejím písmem a každému národu jeho jazykem; napsáno jménem krále Achašvéroše a pečetěno královým prstenem.
13 Dopisy byly poslány prostřednictvím běžců do všech královských provincií, aby vyhladili, zabili a vyhubili všechny Judejce, mládence i starce, malé děti a ženy, v jednom dni, třináctého dne dvanáctého měsíce, to je měsíce adaru, a kořist aby jim uloupili.
14 Opis toho zápisu měl být vydán jako nařízení v každé provincii; byl zveřejněn všem národům, aby byly přichystány na tento den.