8 V druhém roce po svém příchodu k Božímu domu do Jeruzaléma, v druhém měsíci, začali Zerubábel, syn Šealtíelův, a Jéšua, syn Jósadakův, a ostatní jejich bratři kněží a lévité a všichni, kdo přišli ze zajetí do Jeruzaléma, stavět a ustanovili lévity od věku dvaceti let výše jako dozorce nad dílem Hospodinova domu.
9 Jéšua, jeho synové a jeho bratři, Kadmíel a jeho synové, synové Judovi, nastoupili společně jako dozorci nad těmi, kteří konali práci na Božím domě. Též synové Chenadadovi, jejich synové a jejich bratři lévité.
10 Když stavitelé položili základy Hospodinova chrámu, zaujali místa kněží oblečení v roucha s trubkami a lévité, synové Asafovi, s činely, aby chválili Hospodina podle pokynů izraelského krále Davida.
11 S chválením a vzdáváním díků zpívali Hospodinu, že je dobrý, neboť jeho milosrdenství nad Izraelem je věčné. A všechen lid hlaholil s velkým pokřikem a chválil Hospodina za to, že byly položeny základy Hospodinova domu.
12 Mnozí z kněží, lévitů a předáků rodů, starci, kteří viděli první dům, hlasitě plakali, když byly před jejich očima kladeny základy tohoto domu. Mnozí však radostně pokřikovali a pozvedali hlas.
13 Lid nebyl schopen rozeznat zvuk radostného křiku od zvuku pláče lidu, neboť lid hlaholil s velikým křikem; zvuk bylo slyšet do daleka.