17 Přišel k němu a tam u jeho zápalné oběti stál on a s ním moábská knížata. Balák se ho zeptal: Co promluvil Hospodin?
18 Nato pronesl svou průpověď: Vstaň, Baláku, a slyš, naslouchej mi, synu Sipórův!
19 Bůh není člověk, aby lhal, ani syn člověka, aby litoval. Což by on řekl a neučinil, promluvil a nenaplnil to?
20 Hle, dostal jsem příkaz žehnat; on požehnal, nemohu to změnit.
21 Není vidět neštěstí v Jákobovi, nelze zahlédnout trápení v Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, královský pokřik je v něm slyšet.
22 Bůh, který ho vyvedl z Egypta, je pro něj jako roh divokého tura.
23 Vždyť není zaklínadlo proti Jákobovi, není věštba proti Izraeli. Nyní bude řečeno o Jákobovi a o Izraeli: Hle, co Bůh vykonal!