15 To je to rozjařené město bydlící v bezpečí, které si říkalo: Já, a nikdo více. Jak se stalo hroznou pustinou, ležením pro zvěř. Každý, kdo jím bude procházet, se podiví, bude potřásat rukou.
Přečtěte si kompletní kapitolu Sofoniáš 2
Pohled Sofoniáš 2:15 v kontextu