7 Nejsme už otroky, jsme Božími dětmi a vše, co patří Bohu, je i naše, protože tak to on sám rozhodl.
8 Dokud jste Boha neznali, sloužili jste bohům, které jste si sami vymysleli.
9 Ale teď, když jste Boha nalezli, nebo spíše když on nalezl vás, chcete se zase vracet k tomu ubohému, bezcennému náboženství záslužných skutků?
10 Váš život by se měl znovu točit jen kolem seznamu zákazů a příkazů?
11 Bojím se o vás. Jako by všechno úsilí, které jsem vám věnoval, bylo nadarmo.
12 Bratři, vroucně vás prosím, vžijte se trochu do mého postavení, jako jsem se já snažil vcítit do vašeho! Kdysi jsme si přece rozuměli docela dobře.
13 Nijak vám nevadila má tělesná slabost, když jsem k vám poprvé mluvil o Kristu.