10 Kdo chodí ve dne, nemusí se bát úrazu, protože dobře vidí na cestu. Teprve cesta za tmy je nebezpečná.“
11 Potom dodal: „Náš přítel Lazar usnul a já ho jdu probudit.“
12 Učedníci se zaradovali: „Tak on spí? To mu udělá dobře.“
13 Ježíš však nemluvil o uzdravujícím spánku, ale o Lazarově smrti.
14 Řekl jim tedy otevřeně: „Lazar zemřel
15 a já jsem rád, že jsem k němu nepřišel před jeho smrtí. Mohu vám tak podat nový důkaz o své moci, abyste mi uvěřili. Pojďme tam.“
16 Tomáš, kterému říkali Dvojče, rezignovaně povzdechl: „Pojďme, ať třeba umřeme s ním!“