16 Tomáš, kterému říkali Dvojče, rezignovaně povzdechl: „Pojďme, ať třeba umřeme s ním!“
17 Do Betanie přišli čtyři dny po Lazarově pohřbu.
18 Z Jeru-zaléma bylo do Betanie jen asi tři kilometry,
19 a tak mnozí známí z města přicházeli těšit Lazarovy sestry v jejich žalu.
20-21 Ty se dověděly, že Ježíš přichází. Marie zůstala doma, ale Marta mu běžela vstříc se slovy: „Pane, kdybys tu byl, bratr by jistě neumřel.
22 Ale já vím, že ani teď Bůh neodmítne žádnou tvoji prosbu.“
23 „Neboj se,“ odpověděl jí Ježíš, „tvůj bratr bude zase žít.“