7 Teprve pak řekl svým učedníkům: „Pojďme tedy do Betanie!“
8 Ale ti namítali: „Mistře, ty chceš do Judska? Vždyť tě tam chtěli nedávno zabít, a ty se tam chceš vrátit?“
9 „Proč se bojíte, jako by už nastávala noc,“ řekl jim Ježíš. „Můj den ještě neskončil.
10 Kdo chodí ve dne, nemusí se bát úrazu, protože dobře vidí na cestu. Teprve cesta za tmy je nebezpečná.“
11 Potom dodal: „Náš přítel Lazar usnul a já ho jdu probudit.“
12 Učedníci se zaradovali: „Tak on spí? To mu udělá dobře.“
13 Ježíš však nemluvil o uzdravujícím spánku, ale o Lazarově smrti.