1 O Abrahamovi je napsáno: „Uvěřil Bohu, a byl proto uznán za dokonalého.“
2 Kdyby toho byl dosáhl svými skutky, měl by na co být hrdý.
3 On si však nedobyl Božího uznání tím, co dělal, ale jen tím, že Bohu důvěřoval.
4-6 Stejně i David mluví o šťastných lidech, které Bůh považuje za bezúhonné bez jakékoliv vlastní zásluhy: