44 Pohřbívá se tělo přirozené, křísí se tělo duchovní. Je-li přirozené tělo, je i tělo duchovní.
45 Jak je psáno: „První člověk, Adam, se stal živou duší,“ ale ten poslední Adam se stal obživujícím duchem.
46 Nejdříve však není to duchovní, ale to přirozené, teprve potom to duchovní.
47 První člověk byl z prachu země, druhý člověk je z nebe.
48 Jaký byl ten z prachu země, takoví jsou ti pozemští, a jaký ten nebeský, takoví i nebeští.
49 Jako jsme nesli obraz toho, kdo byl z prachu země, tak poneseme i obraz toho nebeského.
50 Říkám vám, bratři, že tělo a krev nemůže mít podíl na Božím království a smrtelnost nemůže mít podíl na nesmrtelnosti.