9 Jím dobrořečíme Pánu a Otci, jím také zlořečíme lidem stvořeným k Boží podobě.
10 Ze stejných úst vychází žehnání i proklínání. Bratři moji, tak to nemá být!
11 Chrlí snad pramen ze stejného ústí sladkou i hořkou vodu?
12 Může snad, bratři moji, fíkovník plodit olivy anebo vinná réva fíky? Stejně tak solný pramen nevydává sladkou vodu.
13 Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať to prokáže svými skutky – ušlechtilým životem ve vlídné moudrosti.
14 Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se a nelžete proti pravdě.
15 To není moudrost přicházející shůry, ale ta pozemská, pudová a ďábelská.