34 Řekl jim: „Je mi úzko až k smrti. Zůstaňte tu a bděte.“
35 Kousek poodešel, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li to možné, ta hodina minula.
36 Tehdy řekl: „Abba, Otče, pro tebe je možné všechno. Odejmi ode mě tento kalich! Ať se však nestane má vůle, ale tvá.“
37 Když se pak vrátil, zjistil, že spí. „Šimone, ty spíš?“ řekl Petrovi. „Nemohl jsi bdít ani hodinu?
38 Bděte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení. Duch je odhodlaný, ale tělo malátné.“
39 Znovu odešel a modlil se týmiž slovy.
40 Když se vrátil, zjistil, že zase spí. Víčka jim ztěžkla únavou. Nevěděli, co mu na to říci.