1 Po několika dnech opět přišel do Kafarnaum. Když se proslechlo, že je doma,
2 shromáždilo se takové množství lidí, že už se nevešli ani ke dveřím. Zatímco k nim promlouval Slovo,
3 přišli k němu čtyři muži a nesli ochrnutého.
4 Kvůli davu ho ale k němu nemohli přinést, a tak odkryli střechu nad místem, kde byl, probořili ji a nosítka s tím ochrnutým spustili dolů.
5 Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.“
6 Byli tu ale někteří ze znalců Písma. Seděli tam a v srdcích si říkali:
7 „Jak to mluví? To je rouhání! Kdo může odpouštět hříchy než samotný Bůh?“
8 Ježíš v duchu ihned poznal, co si pro sebe říkají, a zeptal se jich: „Jak to přemýšlíte?
9 Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚Tvé hříchy jsou odpuštěny,‘ anebo: ‚Vstaň, vezmi si lehátko a choď?‘
10 Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy" – tehdy pověděl ochrnutému –
11 „říkám ti, vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů.“
12 On hned vstal, přede všemi vzal své lehátko a odešel. Všichni byli ohromeni a oslavovali Boha: „Nic takového jsme nikdy neviděli!“
13 Ježíš šel znovu na břeh jezera. Všechen zástup tam přicházel k němu a on je vyučoval.
14 Když cestou uviděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, řekl mu: „Pojď za mnou.“ A on vstal a šel za ním.
15 Ježíš pak stoloval v jeho domě a spolu s Ježíšem a jeho učedníky tehdy stolovali i mnozí výběrčí daní a různí hříšníci. Mnozí takoví ho totiž následovali.
16 Když znalci Písma a farizeové uviděli, že jí s výběrčími daní a hříšníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí s výběrčími daní a hříšníky?“
17 Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky.“
18 Janovi učedníci a farizeové měli ve zvyku se postit. Někteří přišli a ptali se ho: „Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“
19 Ježíš jim odpověděl: „Mohou se ženichovi přátelé postit, dokud je ženich ještě s nimi? Dokud mají ženicha u sebe, nemohou se postit.
20 Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy, v ten den, se budou postit.
21 Nikdo nepřišívá záplatu z nové látky na starý plášť. Jinak se ta nová výplň od starého utrhne a díra bude ještě horší.
22 Nikdo nelije nové víno do starých měchů. Jinak víno měchy roztrhne, víno se rozlije a měchy se zničí. Nové víno se lije do nových měchů.“
23 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.
24 Farizeové mu řekli: „Podívej se! Jak to, že dělají, co se v sobotu nesmí?“
25 Odpověděl jim: „Copak jste nikdy nečetli, co udělal David, když měl se svými muži nouzi a hlad?
26 Jak za velekněze Abiatara vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i svým mužům?“
27 Potom dodal: „Sobota byla učiněna pro člověka, ne člověk pro sobotu.
28 Syn člověka je pánem i nad sobotou.“