45 Hned potom přiměl své učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu k Betsaidě, než rozpustí zástup.
46 A když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.
47 Pozdě večer byla loď uprostřed jezera a on sám na zemi.
48 Uviděl je, jak se dřou s veslováním, protože vítr vál proti nim. Krátce před svítáním se k nim vydal pěšky po hladině a chtěl je minout.
49 Když ho uviděli, jak kráčí po jezeře, mysleli, že je to přízrak, a křičeli strachy.
50 Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On ale na ně hned promluvil: „Vzchopte se, to jsem já! Nebojte se.“
51 Nastoupil k nim do lodi a vítr se utišil. Oni z toho byli úplně omráčení úžasem.