1 Jákob tedy směle vykročil na cestu a přišel do země východních národů.
2 Když se rozhlédl, spatřil v poli studnu. Poblíž ležela tři stáda ovcí, neboť ta studna sloužila k napájení stád. V jejím ústí však ležel veliký kámen.
3 Pastýři ten kámen z ústí studny odvalovali, teprve když se tam shromáždila všechna stáda, a tehdy napájeli dobytek. Potom kámen vraceli zpět na jeho místo v ústí studny.
4 Jákob se jich zeptal: „Odkud jste, bratři?“ „Z Cháranu,“ odpověděli.
5 „A znáte Lábana, syna Náchorova?“ zeptal se jich. „Známe,“ odpověděli.
6 Zeptal se jich: „Daří se mu dobře?“ „Ano,“ odpověděli. „Podívej, jeho dcera Ráchel právě přichází s ovcemi.“