1 Dína, dcera, kterou Jákobovi porodila Léa, si jednou vyšla navštívit domorodé dívky.
2 Když ji uviděl kníže té země, Šechem, syn Hivejce Chamora, zmocnil se jí a spal s ní – znásilnil ji.
3 Přilnul ale k Jákobově dceři Díně celou duší, zamiloval si ji a mluvil s ní laskavě.
4 Potom Šechem přemlouval svého otce Chamora: „Vezmi mi tu dívenku za ženu!“
5 Když Jákob uslyšel, že Šechem poskvrnil jeho dceru Dínu, jeho synové byli právě se stádem na poli. Až do jejich příchodu tedy mlčel.
6 Šechemův otec Chamor se mezitím vypravil k Jákobovi, aby s ním promluvil.
7 Vtom přišli Jákobovi synové z pole, a když to uslyšeli, zasáhlo je to tak, že se velmi rozlítili. Spáchal přece v Izraeli hanebnost, když spal s Jákobovou dcerou – to se přece nesmí!
8 Chamor s nimi začal vyjednávat: „Můj syn Šechem prahne po vaší dceři celou duší; dejte mu ji, prosím, za ženu.
9 Spřízněte se s námi – dávejte nám své dcery a berte si naše.
10 Když budete bydlet u nás, bude celá země před vámi. Bydlete v ní, obchodujte a mějte ji za svou!“
11 Šechem pak jejímu otci a jejím bratrům řekl: „Moc vás prosím; dám vám, cokoli si řeknete!
12 Uložte mi vysoké věno a mnoho darů a já dám, kolik mi řeknete, jen mi tu dívku dejte za ženu!“
13 Jákobovi synové odpověděli Šechemovi a Chamorovi lstivě, neboť poskvrnil jejich sestru Dínu.
14 Řekli jim: „Nic takového nemůžeme udělat. Dát svou sestru neobřezanému muži – to by pro nás byla hanba!
15 Vyhovíme vám, jen když budete jako my. Ať se každý z vás, kdo je mužského pohlaví, dá obřezat.
16 Pak vám budeme dávat své dcery a brát si vaše, budeme bydlet s vámi a budeme jeden lid.
17 Pokud nás však neposlechnete a neobřežete se, vezmeme si svou dceru a odejdeme.“
18 Jejich slova se Chamorovi i jeho synu Šechemovi zalíbila
19 a ten mládenec neváhal tu věc vykonat, neboť po Jákobově dceři velmi toužil. (Šechem byl z celé rodiny svého otce ten nejváženější.)
20 Chamor a jeho syn Šechem tedy přišli k bráně svého města a promluvili k tamním měšťanům:
21 „Tito muži se k nám chovají pokojně. Ať tedy bydlí v této zemi a obchodují v ní. Hle, země je přece dost prostorná i pro ně; berme si tedy jejich dcery za ženy a své dcery dávejme jim.
22 Vyhoví nám ovšem a budou s námi bydlet jako jeden lid jen s touto podmínkou: každý z nás, kdo je mužského pohlaví, se musí dát obřezat, jako jsou obřezaní oni.
23 Nebudou snad potom jejich stáda, jejich majetek a všechna jejich zvířata naše? Vyhovme jim tedy, ať bydlí u nás!“
24 A tak všichni, kdo vycházeli z brány jeho města, poslechli Chamora i jeho syna Šechema a dali se obřezat: každý, kdo byl mužského pohlaví, každý, kdo vycházel z brány toho města.
25 Třetího dne, když měli největší bolesti, se dva Jákobovi synové, Dínini bratři Šimeon a Levi, chopili každý svého meče, v bezpečí vešli do města a pobili všechny, kdo byli mužského pohlaví.
26 Také Chamora a jeho syna Šechema zabili ostřím meče. Vzali Dínu z Šechemova domu a odešli.
27 Jákobovi synové pak přišli k pobitým a vyplenili město, kde byla poskvrněna jejich sestra.
28 Vzali jejich brav, skot i osly, cokoli bylo ve městě i na poli –
29 všechno jejich bohatství. Všechny jejich děti a ženy zajali a vše, co bylo v domech, vyplenili.
30 Jákob pak Šimeonovi a Levimu vyčetl: „Přivedli jste mě do neštěstí! Zošklivili jste mě obyvatelům země, Kananejcům i Perizejcům. Mám jen hrstku mužů; spojí-li se proti mně, zabijí mě a budu vyhlazen – já i můj dům!“
31 Oni však řekli: „To měl s naší sestrou zacházet jako s nevěstkou?“